Elektromobil mi dává největší smysl ve městě.
Elektromobil mi dává největší smysl ve městě.
Jestliže dříve SUV přibývala hlavně v segmentech vetších aut, v posledních letech tu máme omladinu hlavně ve třídě kompaktních, městských autokabelek. T-Roc je k mé velké radosti další skvělou variantou auta, se kterým pohodlně zaparkujete a zároveň si nemusíte odpírat komfort a výbavu obvyklou u větších aut. Je to něco, jako mít cross body kabelku s „užitnými“ vlastnostmi velké Michael Kors Tote.
Když jsem v autokabelskovských kategoriích testovaných aut zatrhávala kolonky, do kterých spadá T-Roc, zjistila jsem, že vychází jako takový univerzální voják. ? Do města, do přírody, na chatu, na nákupy, dá se brát jako image-maker a dá se s ním i aktivně trávit volný čas. Navíc jedno z mých přesvědčení definitivně bere za své. Volkswagen jsem dlouho měla jako výrobce kvalitních aut, kde všechno hezky funguje, všechno je tam, kde čekáte, že to bude, všechno tak nějak sedí a všechno je tak, jak má být, ale je to nuda! Nebo kulantně řečeno nadčasovost. A to i v designu. Ale poslední dobou je to jiné. Napadá mě loni představený Arteon, za tím se člověk rád otočí, když ho potká, a teď tu přede mnou stojí T-Roc…
Větší kola = méně pohodlí. Lodičky ale taky nejsou bačkůrky…
Tři centimetry sněhu a na střeše čtyři. Tak vypadal můj společník na tenhle týden, když jsem si ho vyzvedávala. Vlastně můžu být ráda, když testuju čtyřkolku. T-Roc primárně zabírá předními, když to nestačí, opře se do zadních. Za voličem převodovky najdete otočný ovladač pro volbu jízdních režimů – Street, Snow, Offroad a Offroad Individual. Popravdě netřeba to při běžném ježdění vůbec řešit. Do terénu se logicky moc nehrne a ani já ne. Vybrat se ale vyplatí z komfortního, eko či sportovního módu pro jízdu (nastavuje řazení, řízení, tlumiče i tempomat!). Jak je ctěná libost. Já volím sportovní, upřímně, co se odpružení týče, není T-Roc na 19-palcových kolech zrovna vzorem komfortu, ale na druhou stranu z vás rozhodně ani nevytřese duši, a navíc jsou ta kola prostě sexy (lodičky jsou taky méně pohodlné než tenisky, že ?). A sexy je i T-Roc samotný. Má vážně ostré lokty, pardon hrany, všechny ty prolisy jsou jako podle pravítka. Zjistila jsem, že na fotkách to nevynikne tak jako v reálu, tak mi to budete muset do doby, než T-Roc potkáte na silnici, věřit.
Už jsem to několikrát opakovala, člověk si nemusí kupovat malé auto proto, že je levnější než to velké. Může si kupovat malé auto prostě proto, že chce malé auto. Chcete-li, aby vám auto ve městě život usnadňovalo, a nikoli abyste byly stále ve stresu, že někde nezaparkujete nebo neprojedete, zvolíte něco prostorově méně náročného. Ovšem bohatá výbava prostor (alespoň v tomhle slova smyslu) nepotřebuje. Dříve byla u menších aut omezená nabídka příplatkové výbavy, takže i když jste do auta chtěly a mohly investovat více, měly jste smůlu. Ale ty doby jsou naštěstí ta tam. T-Roc může mít výbavu skoro jako vzpomínaná vlajková loď Volkswagenu, Arteon. Testovaný kousek byl ve vrcholné výbavě Sport a ještě měl spoustu zajímavých prvků příplatkové výbavy (více v boxíku „A máš na něj?“). Tomu pak také odpovídá i vyšší cena, za kterou byste mohly mít třeba Superb, ale stojí to za to. Užívám si takové pohodlíčko, jaké bych v téhle třídě opravdu nečekala, a i když už s T-Rocem brázdíme silnice druhý den, ještě jsem zdaleka nevyzkoušela, co všechno umí.
Malý, velký. Taková oblíbená, i když trochu prázdná hláška. Tedy jen pokud se to neumí pořádně vysvětlit. ? Základně si můžete představit třeba Škodu Yeti, přibližně tak je T-Roc velký. I když například o dost širší. Překvapilo mě, že T-Roc má na šířku (včetně zrcátek) bez 8 mm dva metry, takže se teoreticky sotva vejde do pruhu „do 2 m“. Naštěstí je karoserie krásně přehledná, takže manévrování ani jízda v úzkých pruzích či uličkách nejsou problém. To, že má T-Roc široká ramena, je znát na vnitřní prostornosti. Žádné tulení ke spolujezdci. ? Na délku tu byl získán prostor díky kolmějšímu posazu všech na palubě. V porovnání s klasickým „nízkým“ autem, například s Polem. Reálně bude podle mě v tomhle ohledu interiér podobně velký. Což není kritika, když jsem se svezla s novým Polem, byla pro mě jeho prostornost kulturním šokem. Opravdu jak Golf před několika málo lety.
Musím říct, že se s T-Rocem opravdu skvěle jezdí. Asi už mě znáte, takže víte, že ráda jezdím „vostřeji“. ? T-Roc je úžasně mrštný a hbitý v zatáčkách, nenaklání se jako kachna, hezky se řídí a díky tomu, že jsem měla k dispozici jednu z vrcholných verzí – 2.0 TDI, tak umí i pěkně svižně vyrazit vpřed vstříc cíli vaší cesty. Žádné problémy s předjížděním ani najížděním z vedlejší na hlavní. S lehčím motorem pod kapotou by byl v zatáčkách asi ještě mrštnější, ale ani takhle jsem si nestěžovala. Řazení obstarával „automat“ DSG. Díky sedmi stupňům umí motoru hezky vyhovět a mně vyhovoval komfort i rychlost jeho řazení. Jen snad rozjezdy a popojíždění, vadilo mi to hlavně při parkování do řady aut, není tak plynulé jako u aut s klasickou automatickou převodovkou. Tohle je totiž dvouspojková samočinná převodovka, ale technickými detaily vás nebudu zatěžovat. DSG se někdy rozjíždí, jako když rychle pustíte spojku (tím myslím zkušeně, ne jako v autoškole). ?
Hudba musí být! Doporučuji příplatkový soundsystem Beats (+ 11 600 Kč).
O barevných kombinacích, které se pro T-Roc nabízejí, jsem psala v Autfitu. Interiér testovaného kousku byl co do barevnosti umírněnější, v nabídce jsou i odvážnější kombinace, hlavně co se dekorativních plastů na palubní desce týče (tady v černé). A je na čase vyzkoušet nějaké specialitky té bohaté výbavy, o které jsem už psala. Zajímavostí je Active Info Display. Místo klasických ukazatelů máte před volantem displej a můžete si přepínat různá zobrazení.
Musím říct, že je to skvělá věcička, v zorném poli můžete mít například navigační informace nebo rovnou celou mapu. Další displej je pak na středové konzoli. Tam je to klasika, informace, zábava, nastavení, vše je intuitivní a snadno se ovládá. To i díky dotykovému ovládání, na které jsme z chytrých telefonů všichni tak nějak zvyklí. Jste-li však „pünktlich“ může vás rozčilovat to množství otisků prstů na obrazovce, kterou samozřejmě ani nemá cenu leštit. Co se pak té nadstandardně bohaté výbavy týče, nemůžu nezmínit adaptivní tempomat (ovládací tlačítka najdete na volantu). Sám brzdí, když vám někdo vjede do cesty, a pak zase zrychlí, když je vzduch čistý. Ať žije bezpečné psaní SMS za volantem. ? Ne, vážně je to skvělá věc, můžete si nastavit větší či menší vzdálenost, na kterou bude T-Roc dojíždět auta před sebou. Mně vyhovovala ta nejmenší, odpovídá dynamičtějšímu stylu jízdy, pro komfortní cestování „bez cukání“ doporučuji dlouhou vzdálenost. Tenhle asistent užijete i v kolonách, T-Roc totiž pak zcela sám popojíždí, pokud kolona nezastaví na déle než pár sekund, tak se i sám znovu rozjede! A tak si užívám hudbu. Pokud rády v autě posloucháte hudbu v hlasitosti více než malé (stejně jako já), tak vám rozhodně doporučuju příplatkové audio Beats!
Do kufru se sbalíte na dovolenou maximálně ve dvou, do nákupního centra však můžete jet bezstarostně i ve čtyřech nebo v pěti. ? Mimochodem, jeho víko je tu elektricky ovládané, což je úžasně komfortní, kdo vyzkouší, nechce jinak. Tak nějak si říkám, že se můj testovací týden chýlí ke konci a já nemám, co bych na T-Rocu zkritizovala. Nic mi nevadí, nic mě neštve, všechno hezky funguje a je praktické. Od prvního dne jsem nadšená z posazu, je tu opravdu velký rozsah výškového nastavení sedadla řidiče. V zrcátkách je hezky vidět, karoserie je krásně přehledná při parkování, navíc tu mám parkovací asistent, bez kterého si, i když se sebevědomě považuju za zkušenou řidičku, už nedovedu život představit. Problém není ani spotřeba, tabulkových hodnot jsem sice nedosáhla, ale jezdila jsem za 6,2 l/100 km, což mi vzhledem k počasí a skutečnosti, že jde o čtyřkolku, nepřijde špatné. Navíc jsem přesvědčená, že se s lehčí nohou na plynu bez problému dostanete pod 6 l/100 km.
Jak už jsem zmiňovala v úvodu, T-Roc je univerzální voják a oslovit může široké spektrum zákazníků a zákaznic. Obecně si myslím, že skvěle padne právě do dámské ručky, naprosto ideální autokabelka, jako ostatně většina aut téhle třídy. Elegantně z něj můžete vystoupit i v krátké sukni, hezky se sním parkuje a umí svoji „paničku“ hýčkat. Stylově bych jej tipovala na okázalku, sporťačku, rebelku či hvězdu. Tak široký záběr stylových typů řidiček má opravdu jen málokteré auto.
Tags – Volkswagen, t-roc, test, VPV, autokabelky
Foto: Ondřej Kroutil – Steering Media
Jsi holka z města či satelitu? Nemáš tři až pět dětí, máš ráda svoje pohodlí, máš styl a chceš, aby styl mělo i tvoje auto? Jsi ochotná pro parádu něco obětovat, ale jinak musí v tvém autě všechno pěkně fungovat? Chceš se nechat rozmazlovat bohatou výbavou? Najedeš ročně více než nějakých 20 tisíc kilometrů (jinak bych skutečnost, že člověku bude po každém tankování smrdět ruka naftou, nesnesla).
Základní cena T-Rocu je 452 900 Kč (verze 1.0 TSI/115 koní). Základní výbava není úplně chudá (elektrické ovládání oken i vzadu, asistent rozjezdu do kopce či Front Assist s funkcí nouzového brzdění). Benzinová patnáctistovka bude na showroomech stát s cenovkou 584 900 Kč a dvoulitr je za 808 900 Kč. „Nafta“ 2.0 TDI startuje na ceně 692 900 Kč (výhradně se čtyřkolkou, ostatní „hrabou“ jen předními). A teď pro zajímavost můj výběr příplatkových prvků výbavy testovaného kousku. Pokud neuvádím cenu, tak jde o položku standardní výbavy vrcholného provedení Sport. Tákže: 19palcová litá kola (28 500 Kč), adaptivní tempomat, automatická klimatizace, dvojitá koncovka výfuku, soundsystem Beats (11 600 Kč), panoramatické střešní okno (26 100 Kč), elektrické ovládání víka kufru (9 000 Kč) a navigace Discover Media (21 400 Kč).
Atraktivní design, svižné svezení, snadné ovládání, funkční a praktický interiér, bohatá výbava (určitě musíte mít například ten adaptivní tempomat), zajímavá nabídka různých barevných kombinací (více info v Autfitu), přehledná karoserie a snadné manévrování i tam, kde není místa nazbyt, příznivá spotřeba… To už je pár pádných argumentů, co myslíte?
Malá kritika směřuje k použití laciných plastů na některých částech palubní desky (například před spolujezdcem). V kontrastu s ostatními materiály to praští do oka. Podívat jinam byste se měly, chcete-li něco pro rodinu, chcete-li komfort létajícího koberce nebo chcete-li něco opravdu extravagantního. T-Roc má šmrnc a styl, ale vyloženě úlet to není.
Hledat konkurenty pro T-Roc nakonec nebylo tak snadné, jak jsem si myslela. Některá auta v téhle „open“ třídě jsou menší, leckterá jsou levnější a méně vybavená se slabšími motory v nabídce. Některá zase větší… Sepsala jsem proto tentokrát delší seznam aut, která by mohla připadat v úvahu, uvažujete-li o něčem, jako je T-Roc.
Za konkurenty VOLKSWAGENU T-ROC považuji Mazdu CX-3, Renault Captur, Mitsubishi ASX, Nissan Juke, Opel Crossland X, Suzuki S-Cross, Hyundai Kona, Kiu Stonic, Peugeot 2008, Citroën C3 Aircross i Citroën C4 Cactus, Subaru XV, Ford EcoSport a samozřejmě i Škodu Karoq.
