Zpět k manuálu

Nebudu vám říkat, že to se nezapomíná a že je to něco jako jízda na kole. Já totiž z vlastní zkušenosti vím, že umění jízdy na kole se zapomenout dá celkem bez větších problémů. Stejně jako znalosti (například cizí jazyk) i dovednosti, které v běžném životě nevyužíváme a pravidelným tréninkem neoživujeme, se z naší hlavy a těla pomalu „vypařují“. Avšak činnost, kterou jsme někdy uměli, se učí mnohem snadněji a přirozeněji než něco naprosto neznámého. Ono si totiž po chvíli přece jen na to, co nám „kdysi“ bylo vlastní, rozpomeneme. Třeba i na to, jak se pracuje se spojkou. :-)

Zpět v autoškole aneb pár zásad pro připomenutí

Pro svůj klid si první metry „odjeďte“ a vše potrénujte třeba někde na prázdném parkovišti nebo silničce. Tréninkové místo by hlavně měla být rovina.

1. Sedadlo si nastavte tak, abyste pohodlně dokázaly vyšlápnout spojkový pedál až k podlaze. Ani v této poloze by neměla být noha úplně propnutá, ale naopak lehce pokrčená v koleni. Budete tak v ní mít lepší cit. Vyzkoušejte si, jak ztuha jde pedál sešlapávat a jak dlouhý má chod.

2. Než otočíte klíčkem v zapalování nebo stisknete startovací tlačítko, sešlápněte spojkový pedál a vyřaďte na neutrál (ten je uprostřed kulisy, na neutrál je vyřazeno ve chvíli, kdy jde řadicí pákou volně „kvrdlat“ ze strany na stranu :-)))

3. Při startování motoru držte vyšlápnutý spojkový pedál.

4. Spojku máme sešláplou, takže rovnou zařadíme jedničku.

5. A teď hlavně klid, pomalu (hlavně ne prudce!!) pouštějte spojku a lehce přidejte plyn. Spojka začíná zabírat v horní třetině chodu pedálu, to je moment, kdy má auto tendenci k rozjezdu.

6. Pokud auto začne „cukat“, sešlápněte znovu spojku a opakujte krok 5. Opravdu zásadní je spojku nepouštět prudce.

7. Jakousi prevencí před „chcípnutím“ motoru při rozjezdu může být trochu více přidaného plynu. Spojka vám za to sice nepoděkuje, ale pár vašich tréninkových rozjezdů určitě vydrží.

8. A jedééém. Jakmile otáčky motoru stoupnou na 2500 až 3000 ot/min (nebo prostě uslyšíte, že motor více „řve“), řaďte vyšší stupeň. Nohu z plynu, sešlápnout spojku, přesunout řadicí páku do příslušné polohy a pak podobně jako při rozjezdu, pomalu pouštět spojku a lehce přidávat plyn.

9. Při zastavování pak nezapomeňte sešlápnout nejen brzdu, ale i spojku!

A ještě pár tipů a rad

• Při jízdě ve chvíli, kdy neřadíte, nemějte nohu o spojku opřenou, pryč s ní z pedálu!
• Ve fázi „učení“ nezapínejte rádio, ničím se zbytečně nerozptylujte a uvidíte, že brzy budete mít naposlouchaný zvuk motoru natolik, že moment pro řazení vystihnete zcela automaticky. Než se tak stane, sledujte otáčkoměr (viz bod 8).
• Při rozjíždění v kopci si zatáhněte ruční brzdu. Tu pouštíme ve chvíli, kdy cítíme, že má auto tendenci se rozjet, a tím pádem máme jistotu, že nebude couvat.
• Při parkování na rovině či v mírném kopci stačí auto proti pohybu zajistit zařazením jedničky. V prudším kopci navíc zatáhneme ruční brzdu.
• Zpátečka se řadí u každého auta jinak. Může být v pozici „šestky“ anebo třeba s pojistkou (například kroužek pod hlavicí) na místě „jedničky“ či „dvojky“. Pokud vám zpátečka nejde zařadit, zkuste namísto hrubé síly nejdříve zařadit jedničku a pak znovu zkusit zpátečku. „Srovnají se zuby“ v převodovce a zpátečka by tam už měla jít lehce.
• Na to jste asi zvyklé i z automatu, ale pro jistotu: než řadíme zpátečku, úplně zastavíme. Pokud pak potřebujeme znovu řadit jedničku, opět tak činíme až v momentě, kdy auto stojí na místě.
• Pokud budete klidnější, když vedle vás bude při prvních pokusech někdo sedět, pečlivě si rádce a psychickou podporu vyberte. Nervóza a cholerik vedle vás je to poslední, co byste mohly potřebovat.

Hlavně klid, nebojte, ono si na to, co jste se naučily v autoškole, vzpomenete! Držím palce :-)

Jak si zvyknout na automat?