Yaris je tichošlápek, ať už jede jen na elektriku nebo nastartuje benzinový motor.
Yaris je tichošlápek, ať už jede jen na elektriku nebo nastartuje benzinový motor.
Víte, že ženy stojí za několika inovacemi, bez kterých si dnešní auta a provoz na silnicích nedovedeme představit? Značení jízdních pruhů, směrová světla nebo zpětná zrcátka. To vše má na svědomí ženská kreativita. Dnes jsou tyto systémy standardem, i když si je jejich tvůrkyně si jen zřídka nechaly patentovat
Co mají společného zpětná zrcátka, značení jízdních pruhů a směrová světla? Kromě toho, že jde o systémy denního použití, také fakt, že všechny vymyslely ženy. Tyto průkopnice svými inovativními nápady formovaly automobilový průmysl a otevřely do něj cestu dnešním ženám. Představíme si pět žen, které svým talentem a odvahou změnily svět řízení automobilů.
Jestli je někdo, kdo spojil kreativitu a velké odhodlání, pak je to June McCarrol. Tato lékařka jednoho dne roku 1917 jela do své ordinace, když ji ze silnice vytlačil nákladní vůz, který vjel do protisměru. Napadlo ji, že kdyby byla na silnici nakreslená čára dělící jízdní pruhy, možná by se to nestalo.
Na její nápad ale úřady nikterak nereagovaly, což ji ovšem nezastavilo. Rozhodla se vlastnoručně namalovat na kousek silnice dělicí čáru, a společně s ženským spolkem to začala propagovat mezi řidiči, kteří se tak měli učit dodržovat směr jízdy. A byl to úspěch. Kalifornské úřady nakonec její myšlenku zrealizovaly a nechaly nakreslit tyto čáry na asi 5600 km silnic. Dnes jsou dělicí čáry povinné prakticky na celém světě.
Jeden náhrobek na hollywoodském hřbitově má nápis “První filmová hvězda”. Patří Florence Lawrence, jedné z nejslavnějších hollywoodských hereček přelomu století, která zářila ve vice než 300 filmech. Lawrence ale nežila jen pro film. Její druhou vášní byl motorismus. Jako vášnivý automobilový nadšenec auta nejen sbírala, ale také řídila, opravovala a vylepšovala. Její tvůrčí schopnosti ji dovedly k nápadu, vyrobit jakýsi ukazatel, který by ostatním řidičům dal včas vědět, že bude vozidlo odbočovat. Také vymyslela cedulku s nápisem STOP, která se ukázala vždy, když řidič šlápl na brzdu. Oba tyto její nápady se staly předchůdci dnešních brzdových a směrových světel. I když si tyto systémy nikdy nenechala patentovat, její přínos dnešnímu motoristickému světu je neoddiskutovatelný.
Jednoho hodně upršeného zimního dne roku 1902 se farmářka a vinařka z Alabamy jménem Mary Anderson vydala se svými dcerami na návštěvu New Yorku. Během jízdy vozem taxi si všimla, že řidič musí neustále zastavovat a čistit čelní okno od vody a bláta. Napadlo ji, že by bylo dobré mít na autě zařízení, které by se o to staralo samo. Když se vrátila domů, zkusila spojit síly se svým známým, který byl konstruktérem, a společně vytvořili první návrh stěrače. Ačkoliv si ho nechala patentovat, žádný kupec z řad výrobců automobilů se nenašel. Uplynulo mnoho vody, ale dnes jsou stěrače standardní výbavou všech modelů.
Novinářka, spisovatelka, aktivistka za práva žen, a hlavně závodní pilotka všeho, co se umělo pohybovat dostatečně rychle. A bylo jedno, jestli na souši nebo na vodě. Britka Dorothy Levitt se do historie zapsala velkým množstvím různých rychlostních rekordů, jako například tím z roku 1905, kdy zvládla s otevřeným závodním vozem jet rychlostí 146 km/h. Její řidičské schopnosti byly tak dobré, že prý učila řídit i samotnou královnu Alexandru. V roce 1909 vydala knihu s názvem „Žena a auto”. Jeden z tipů v knize, která měla ženy přivést za volant, bylo používání dámského kosmetického zrcátka, díky kterému se řidička mohla podívat, co jede za ní. Levitt se tak stala průkopnicí klíčové inovace vedoucí k bezpečnější jízdě, tedy zpětného zrcátka, kterou ale odborníci a automobilový průmysl jako takový za standard přijal až o mnoho let později.
Její jméno nebývá uváděno v novinách a časopisech, ale presto byla klíčovou osobou při zachování historického dědictví značky Seat. Dlouholetá vedoucí tiskového oddělení Elvira Beloso totiž začala postupně během několika let odkládat modely značky Seat, které nějakým způsobem považovala za důležité nebo nějak zajímavé. Většinou šlo o první nebo naopak poslední vyrobené kusy, speciální edice, vozy, které vozily důležité osoby nebo se účastnily důležitých událostí. Všechna tato auta Elvira postupně odkládala do různých koutů továrny Zona Franca v Barceloně, aby i budoucí generace mohly obdivovat historickou hodnotu všech těch jedinečných modelů. A to se děje právě dnes, kdy má Seat díky této dámě sbírku 317 veteránů.
Za podklady pro tento post děkuji Seat ČR. Kouknout můžete i na YT video s tématem ženských automobilových vynálezů:
