„Podpatky mi nejsou cizí, ale kombinéza je mi bližší!“

4.2.2015 Veronika Petrů 0 komentářů

Na kus řeči s českou drifterkou Míšou Sacherovou. Co je “zač”, tahle milovnice vůně benzinu a spálených gum? :-)

Ještě než odstartujeme, dovolím si malou poznámku. Pokud náhodou nevíte, co je to drift, nebo chcete vidět více fotek z Míši galerie, jukněte na předchozí příspěvek. A teď už hurá Na kafíčko!

 

VPV: Asi úplně trapně očekávaná otázka, ale já prostě musím. Jak ses dostala k driftování a jak dlouho jezdíš?

MS: Na tuhle otázku se mě lidé ptají častěji než na to, jak se mám. :-) Driftu se aktivně věnuji dva roky, ale oficiálně jezdím mistrovství České republiky už od roku 2011. Auta mě začala bavit už na základní škole a samotný drift se mi dostal do krve v roce 2010, kdy jsem měla možnost se svézt v E46 M3 (BMW řady 3 vyráběné do roku 2005 – pozn. red.) na rakouském okruhu Wachauring bokem. To se mi splašily hormony a nechtěla jsem nic jiného, než jezdit dveřmi napřed.

 

VPV: Co další holky? Jezdí v Česku nebo v Evropě závody?

MS: V podstatě každá země má svoji „drift girl“. Je nás velmi málo, ale věřím, že postupem času se počet holek v driftování bude zvyšovat.

 

VPV: Co mužská převaha, jak k tobě přistupují? Berou tě, či žárlí na to, že jsi mediálně „zajímavější“? Jak snášejí porážku od holky?

MS: Asi nebude překvapením, že mě někteří nemůžou vydýchat. Je to smutné, ale pohybuju se v mužském světě, a to leckdo nepřekousne. Porážku většina chlapů neuzná. V tomto směru pracuje mužské ego velmi dobře. Pouze u zahraničních jezdců jsem se setkala s pozitivními reakcemi, když mi někteří vysekli poklonu. Lehké to v tomto světě nikdy nebude. Ale naučila jsem se to nevnímat, neřešit a spíš se soustředit na lepší výkony, než řešit hlouposti. :-)

 

VPV: Jak těžké je naučit se driftovat? Jsi samouk?

MS: Začátky nebyly snadné. Teorie byla na jedničku, ale v praxi jsem byla drift pako. :-) Když nastal zlom prvního driftu, dostalo se mi auto víc pod kůži a šlo to líp a líp. Drifty jsou zábava, je to show, naučit se to dá. Jsem samouk skoro ve všem. Musím se učit sama, když mi někdo radí, tak je to pro mě ještě horší.

 

VPV: Myslíš, že máš v něčem, teď myslím co se řízení týče, oproti mužům výhodu? A jsi v jiném naopak handicapovaná?

MS: Spíše bych viděla nevýhodu. Chlapi mají v sobě přirozenou dravost, my jsme přeci jenom citlivější a opatrnější. Ze začátku jsem se bála dost o auto, že to někde rozstřelím, ale postupem času jsem to taky přestala řešit. Všechno je to o zkušenostech a tenhle svět mě naučil mnohé. A samozřejmě fyzička, já na ni musím tvrdě makat.

 

VPV: Kdo se ti stará o auto, umíš si na autě leccos udělat i sama?

MS: O auto se mi stará táta. Teď mi staví novou zbraň, na které pracuje úplně sám – je to prostě borec největší. :-) Od táty se hodně učím. Rozhodně nejsem typ, co sedne do auta a jede. Nejen, že chci své auto znát od šroubku, ale také mě ta práce na těch autech šíleně baví.

 

VPV: Jak si spokojená s loňskou sezonou? Nejsou ti už české drifterské závody „malé“?

MS: Původně jsem chtěla sezonu vynechat kvůli stavbě nového vozu. Samozřejmě mi to nedalo a na prvním závodě jsme s třícou (BMW E30, řada 3 z přelomu 80. a 90. let, na fotkách – pozn. red.) nechyběly. Se svým výkonem jsem spokojená. Konečně jsem dokázala z toho auta dostat maximum. Celkově jsem skončila sedmá z padesáti jezdů, a to jsem se ani neúčastnila všech závodů. Teď už budu mít konečně konkurence schopné auto, se kterým se budu moci podívat do Evropy. Velké a rychlé okruhy mě velmi lákají. Mým snem je jezdit Evropu.

 

VPV: Co děláš, když nedriftuješ?

MS: Když nejsem v práci, tak převážně trávím čas v garáži nebo ve fitku.

 

VPV: Máš spíše kamarádky nebo kamarády?

MS: Z  90 % kamarády. Víc si s nimi rozumím a pokecám. Ale je pravda, že mám skvělou kamarádku, která je ujetá stejně jako já, co se týče aut, což je super. Je to moje druhý já a nedám na ni dopustit.

 

VPV: Jinak jsi úplně normální holka? Nákupní maniačka a kosmetická fanatička, co se na večeři vypravuje mnohem déle než její mužský doprovod? :-)

MS: Musím se přiznat, že z nakupování mi naskakuje kopřivka (radši si koupím sadu gum než kabelku) a líčení mě popravdě nebaví. Ve většině případů mě potkáte nenamalovanou. Samozřejmě, že do společnosti vím, jak se upravit a co se hodí a co ne. Ženská jsem, ale jak já říkám – podpatky mi nejsou cizí, ale kombinéza je mi bližší.

 

VPV: Díky moc, přeju hodně úspěchů a uvidíme se 1. a 2. května v Sosnové na prvních závodech. Určitě přijedu fandit!

 

Pokud se chcete o Míše dozvědět ještě více, jukněte na její fb stránky. Pro mě osobně teda bylo tohle juknutí zásekem na několik hodin. :-)

Líbil se vám článek? Nenechte si ho pro sebe:

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *